Příroda Černé Hory
Příroda Černé Hory je divoká, neporušená a
krásná.
Fytogeograficky patří území Černé Hory ke
středomořské oblasti, ale jeho velká část je tvořena pohořími s větší
nadmořskou výškou, takže rostlinstvo a krajina má horský ráz. Lze tu najít
rostliny jako v Alpách a Karpatech. K obrovské rozmanitosti rostlin a
hmyzu přispívá i extenzívní pastva, ke které dochází prakticky všude.
Nejvyšší ochrany požívá příroda ve čtyřech
národních parcích:
Durmitor
Patří sem pohoří Durmitor a kaňony řeky Tary
a Morači. Celé území je vápencové, modelované ve starších čtvrtohorách
ledovci a krasovou činností. Popsáno je odtud 1325 druhů vyšších rostlin,
nejčastěji jsou to byliny a dřeviny subalpínských luk vázané na vápencový
podklad. Nejpestřejší oblasti jsou od 1500 m n. m. do nejvyšších
přístupných výšek okolo 2300 m n. m.. Vyskytuje se zde 122 endemitních
druhů rostlin, některé patří mezi glaciální relikty.
V okolí Žabljaku jsme obdivovali rozkvetlé
louky s nápadnými kýchavicemi, s několika druhy orchideí, zvonků, violek,
hvozdíků a s mnoha dalšími drobnými druhy. O něco výš je možné vidět
lýkovce, růže, jalovce, kyvor lékařský a orchidej, kterou Černohorci
považuji za svou a říkají jí černohorka (Nigritella nigrita).
Ještě výš velká nadmořská výška způsobuje, že
jsou zde stále i v červenci rozsáhlá sněhová pole a v jejich
blízkosti vykvétají šafrány, dřípatky a modřence.
obrázky:
úročník (Anthyllis)
koulenka (Globularia)
černohorka (Nigritella nigrita)
vlnice (Oxytropis)
Onosma
dryádka (Dryas octopetala)
violka dvoukvětá (Viola biflora)
dřípatka (Soldanella)
kvetoucí louky
nahoru
é
NP Biogradska gora se nachází ve
vápencovém pohoří Bjelasica. Předmětem ochrany jsou smíšené lesy,
subalpínské louky a několik ledovcových jezer. Návštěvnickým centrem je
okolí Biogradského jezera, kde je jednak pohodlná haťová cesta pralesem a
jednak výchozí bod pro pěší výstupy nad hranici lesa.
Na stezce okolo jezera je možné vidět
dvousetleté buky a javory horské, semenáčky jedle, v podrostu mnoho druhů
bylin listnatých lesů jako například lilii zlatohlavou, kokoříky, šišák,
vraní oko a česnek medvědí. Na padlých i stojících kmenech jsou vysoké
vrstvy mechů a lišejníků, všude vyrůstají houby. Prochází se i mokřadem
s porostem devětsilu a dalších bahenních rostlin. Toto území je chráněno
od roku 1878 a patří ke třem nejstarším pralesům v Evropě.
obrázky:
slepýš a hlemýžď
plzák
šišák
devětsily
nahoru
é
NP Lovćen
NP Lovćen zahrnuje střed a nejvyšší
polohy vápencového pohoří Lovćen. Toto území je ovlivňováno středomořským
klimatem a je ze všech NP nejsušší. Na dvou nejvyšších kopcích Jezerní
vrch a Štírovník jsou řídké bukové lesy. V červenci tu kvetou jenom růže a
divizny, ale jarní aspekt musí být úžasný. Mezi zdejšími endemity se uvádí
čtyři druhy šafránů, kosatec Iris illyrica, tulipán Tulipa
grisenbachiana a další. Na svazích horských serpentin se dále
vyskytují borovice černá a borovice Heldreichova jako dominantní dřeviny.
obrázky:
kobylka
růže u mauzolea
nahoru
é
Skadarské jezero je obrovskou přírodní
laboratoří. Jednak lze vědecky pozorovat vývoj mokřadů v okrajových
částech, protože hladina neustále mírně stoupá, jednak je známo, že zde
akvaristé asi před padesáti lety vysadili některé neevropské rostliny,
kterým se zde zřejmě daří.
Skadarské jezero je největší sladkovodní
plochou na Balkánském poloostrově, je útočištěm migrujících ptáků i mnoha
druhů, kteří jsou tu trvale. Viděli jsme kormorány, roháče a rybáky černé.
Na svazích okolo jezera rostou teplomilná
společenstva rostlin, dominuje dub cer a jinde cypřiš pravý. U břehů jsou
typické mokřadní druhy, orobinec, sítiny, ve vodě rostou lekníny, stulíky
a kotvice plovoucí.
obrázky:
lekníny a stulíky
kormorán
listy a "oříšek"
kotvice plovoucí
kyvor lékařský
kormoráni
nahoru
é
Středomořská vegetace
Středomořská vegetace je v Černé Hoře
rozšířena spíše v jižní části země. Na vápencových svazích lze vidět
typické křoviny macchie. Z větších dřevin např. dub kermesový a
cesmínovitý, habrovec habrolistý, smokvoně, z menších řečíky, myrty,
trnovec Kristův, marhaníky a chvojníky.
V letoviscích jsou
vysazované palmy – nejčastěji datlovníky, dále blahovičníky, albízie a
sapany.
obrázky:
cypřiše
fíkovník
myrta
kapara
květ kapary
sapan
blahovičník
ploštice
žluťásek
stádo koz na parkovišti
kůzle na skládce
nahoru
é
|