Úvod

Základní informace

Obyvatelé

Ceny

Srbština

Jídlo

Historie

Města a místa

Příroda

Fotogalerie

Příroda Černé Hory

Příroda Černé Hory je divoká, neporušená a krásná.

Fytogeograficky patří území Černé Hory ke středomořské oblasti, ale jeho velká část je tvořena pohořími s větší nadmořskou výškou, takže rostlinstvo a krajina má horský ráz. Lze tu najít rostliny jako v Alpách a Karpatech. K obrovské rozmanitosti rostlin a hmyzu přispívá i extenzívní pastva, ke které dochází prakticky všude.

 

Nejvyšší ochrany požívá příroda ve čtyřech národních parcích:

Durmitor

Patří sem pohoří Durmitor a kaňony řeky Tary a Morači. Celé území je vápencové, modelované ve starších čtvrtohorách ledovci a krasovou činností. Popsáno je odtud 1325 druhů vyšších rostlin, nejčastěji jsou to byliny a dřeviny subalpínských luk vázané na vápencový podklad. Nejpestřejší oblasti jsou od 1500 m n. m. do nejvyšších přístupných výšek okolo 2300 m n. m.. Vyskytuje se zde 122 endemitních druhů rostlin, některé patří mezi glaciální relikty.

V okolí Žabljaku jsme obdivovali rozkvetlé louky s nápadnými kýchavicemi, s několika druhy orchideí, zvonků, violek, hvozdíků a s mnoha dalšími drobnými druhy. O něco výš je možné vidět lýkovce, růže, jalovce, kyvor lékařský a orchidej, kterou Černohorci považuji za svou a říkají jí černohorka (Nigritella nigrita).

Ještě výš velká nadmořská výška způsobuje, že jsou zde stále i v červenci rozsáhlá sněhová pole a v jejich blízkosti vykvétají šafrány, dřípatky a modřence.

 

obrázky:

úročník (Anthyllis)

 

koulenka (Globularia)

 

černohorka (Nigritella nigrita)

 

vlnice (Oxytropis)

 

Onosma

 

dryádka (Dryas octopetala)

 

violka dvoukvětá (Viola biflora)

 

dřípatka (Soldanella)

 

kvetoucí louky

 

nahoru é

 

NP Biogradska gora se nachází ve vápencovém pohoří Bjelasica. Předmětem ochrany jsou smíšené lesy, subalpínské louky a několik ledovcových jezer. Návštěvnickým centrem je okolí Biogradského jezera, kde je jednak pohodlná haťová cesta pralesem a jednak výchozí bod pro pěší výstupy nad hranici lesa.

Na stezce okolo jezera je možné vidět dvousetleté buky a javory horské, semenáčky jedle, v podrostu mnoho druhů bylin listnatých lesů jako například lilii zlatohlavou, kokoříky, šišák, vraní oko a česnek medvědí. Na padlých i stojících kmenech jsou vysoké vrstvy mechů a lišejníků, všude vyrůstají houby. Prochází se i mokřadem s porostem devětsilu a dalších bahenních rostlin. Toto území je chráněno od roku 1878 a patří ke třem nejstarším pralesům v Evropě.

 

obrázky:

 

slepýš a hlemýžď

 

plzák

 

 

šišák

 

devětsily

 nahoru é

 

NP Lovćen

NP Lovćen zahrnuje střed a nejvyšší polohy vápencového pohoří Lovćen. Toto území je ovlivňováno středomořským klimatem a je ze všech NP nejsušší. Na dvou nejvyšších kopcích Jezerní vrch a Štírovník jsou řídké bukové lesy. V červenci tu kvetou jenom růže a divizny, ale jarní aspekt musí být úžasný. Mezi zdejšími endemity se uvádí čtyři druhy šafránů, kosatec Iris illyrica, tulipán Tulipa grisenbachiana a další. Na svazích horských serpentin se dále vyskytují borovice černá a borovice Heldreichova jako dominantní dřeviny.

 

obrázky:

kobylka

 

růže u mauzolea

nahoru é

 

Skadarské jezero je obrovskou přírodní laboratoří. Jednak lze vědecky pozorovat vývoj mokřadů v okrajových částech, protože hladina neustále mírně stoupá, jednak je známo, že zde akvaristé asi před padesáti lety vysadili některé neevropské rostliny, kterým se zde zřejmě daří.

Skadarské jezero je největší sladkovodní plochou na Balkánském poloostrově, je útočištěm migrujících ptáků i mnoha druhů, kteří jsou tu trvale. Viděli jsme kormorány, roháče a rybáky černé.

Na svazích okolo jezera rostou teplomilná společenstva rostlin, dominuje dub cer a jinde cypřiš pravý. U břehů jsou typické mokřadní druhy, orobinec, sítiny, ve vodě rostou lekníny, stulíky a kotvice plovoucí.

 

obrázky:

lekníny a stulíky

 

kormorán

 

listy a "oříšek" kotvice plovoucí

 

kyvor lékařský

 

kormoráni

nahoru é

 

Středomořská vegetace

Středomořská vegetace je v Černé Hoře rozšířena spíše v jižní části země. Na vápencových svazích lze vidět typické křoviny macchie. Z větších dřevin např. dub kermesový a cesmínovitý, habrovec habrolistý, smokvoně, z menších řečíky, myrty, trnovec Kristův, marhaníky a chvojníky.

V letoviscích jsou vysazované palmy – nejčastěji datlovníky, dále blahovičníky, albízie a sapany.

 

obrázky:

cypřiše

 

fíkovník

 

myrta

 

kapara

 

květ kapary

 

sapan

 

blahovičník

 

ploštice

 

žluťásek

 

stádo koz na parkovišti

 

kůzle na skládce

nahoru é