Ceny v Černé Hoře
Kolik co stojí (ceny se mohou rok od roku měnit)
| chleba | 1 | 0,40 – 0,60 € |
| pivo | 0,5 l | 1 – 2 € |
| rakije | 0,7 l | 10 € |
| víno (červené i bílé) | 1 l | 6 € (ale i 3 nebo 9 - podle kvality) |
| pršut | 1 kg | 7 – 15 € |
| minerální voda | 1 l | 1 € |
| Coca-Cola | 0,25 l | 1 – 2 €, když máte štěstí, tak v akci 2 l za 1 € |
| zmrzlina | 1 kopeček | 0,50 € |
| káva | 1 šálek | 1 € |
| instantní káva 3v1 | 1 pytlíček | 0,15 € |
| banány | 1 kg | 1,20 € |
| ovocný džus | 1 l | 2 € |
| korálkový náhrdelník | 1 | 1 – 7 € podle letoviska |
| sýr | 1 kg | 3 – 5 € |
| spacák | 1 | 24 € |
Kolik stojí vstupné (ceny se mohou rok od roku měnit)
| lodní výlet po Skadarském jezeře | 7 € |
| lanovka na Savin Kuk | 5 € |
| lodní výlet po Boce Kotorské | 7 € |
| NP Lovčen | 0,5 € |
| NP Biogradska Gora | 1 € |
| NP Durmitor | 1 € |
| Mauzoleum Petra Njegoše | 2 € |
| lehátko na pláži v Budvě | 1 – 2 € |
| klášter Morača | 2 € |
Hospodářství Černé Hory
Černá Hora je agrárně-průmyslový stát s ekonomikou zasaženou problémy plynoucími z jugoslávské krize a válek v 90. letech. Zemědělsky je využíváno asi 40 % půdy – převážně k pastevectví (převažují krávy, dále ovce, kozy), jako orná půda slouží pouhých 6 % zemědělské půdy.
|
|
|
V potravinářské produkci není Černá Hora soběstačná, přestože některé své výrobky i exportuje. V zemědělství převažuje rostlinná výroba, rozvinuté je také rybářství a s ním spojený průmysl pro zpracování ryb. Významné plodiny jsou například vinná réva, ovoce a olivy. Z moře se získává sůl.
Nejvíce se zde těží hnědé uhlí, bauxit, měděné, olověné a zinkové rudy, také jsou zde naleziště ropy a zemního plynu. Rozsáhlé povrchové doly můžete vidět při příjezdu od srbských hranic směrem k městu Pljevlja, které je průmyslovým centrem severu. Nedaleko hlavního města Podgorica lze od silnice vidět v provozu továrny na zpracování hliníku, který je také významným exportním artiklem Černé Hory.
Převažující odvětví průmyslu je hutnictví, strojírenství, potravinářství, textilní a chemická výroba. Mezi další patří dřevozpracující, kožešnický a gumárenský. Rafinérie jsou soustředěny v okolí Baru, kde je také významný přístav.
Elektrickou energii vyrábějí převážně hydroelektrárny, ale Černé Hora je energeticky závislá na Srbsku. Na druhou stranu, Srbsko je závislé na černohorském pobřeží a má právo zde využívat námořní přístav.
Na hospodářství Černé Hory se také stále více podílí cestovní ruch. V roce 1987 navštívilo oblast Černé Hory více než půl milionu zahraničních turistů, v roce 1990 poklesl jejich počet na 350 tisíc. V následujících letech přišel vojenský konflikt v bývalé Jugoslávii a následně v Kosovu, čímž byl turistický ruch takřka zastaven. Teprve kolem roku 2003 byl zaznamenán větší příliv zahraničních návštěvníků, a to především na pobřeží do oblasti Budvy.
|
|
|
Nezaměstnanost obyvatel byla v období 90. let okolo 60 %. V roce 2004 byl tento podíl již snížen na 32 %, což souvisí se zmíněným rozvojem cestovního ruchu.
V roce 2005 byly zavedeny daně, zatím se jedná o daň z příjmu a DPH. Do výše výdělku 790 €/rok se neplatí daň žádná. DPH je 17 %, ale ne na základní potraviny. Průměrný plat je cca 200 – 250 € měsíčně.
Ještě bych mohla zmínit, že v Srbsku a v Černé Hoře se platí Eurem proto, že se zde dříve používala Německá Marka, a když zanikla, tak v roce 2002 (ještě jako jedna Jugoslávie) přistoupily spolu s dvanácti státy EU k měnové unii.