Úvod

Základní informace

Obyvatelé

Ceny

Srbština

Jídlo

Historie

Města a místa

Příroda

Fotogalerie

Srbština

O jazyce, kterým se mluví v Černé Hoře

Dá se říci, že když budete na Černohorce mluvit česky a oni na vás srbsky, stejně se domluvíte, protože hodně slov se zdá být podobných. Hodně lidí si myslí, že když mluví dostatečně nahlas, pomalu a doprovází to zřetelnými gesty, rozumí jim i ten, kdo češtinu v životě neslyšel. Někdy to vážně funguje.

Srbština je ale zvukově podobnější slovenštině než češtině. V přímořských letoviscích se většinou domluvíte anglicky, někde na vás začnou mluvit třeba i rusky. Písmo je velmi podobné azbuce. Teď už ale několik informací o srbštině:

Srbština je jazyk srbského obyvatelstva v Srbsku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Černé Hoře a dalších zemích v Evropě, Americe a Asii. V podstatě jde o jiný název pro v Srbsku užívaný dialekt srbochorvatštiny, která byla úředním jazykem v Jugoslávii do roku 1992.

Spisovný srbský jazyk je založen na štokavském nářečí, hovorový jazyk rozlišuje východní (ekavskou) a západní (ijekavskou) variantu.

V systému se zařazuje mezi indoevropské jazyky a patří do slovanské jazykové rodiny (konkrétně jihoslovanské). Stejně jako ostatní slovanské jazyky se vyvíjela od společného základu – praslovanštiny.

 

 

Nejstarší srbská literatura pochází ze středověku. Zachovalo se jen málo ze středověké literatury, ale to, co zbylo, ukazuje, že tehdejší srbské písemnictví šlo s dobou. Například Srbská Alexandreida (kniha o Alexandru Velikém) nebo srbský překlad Tristana a Isoldy.

Je známo, že Goethe se učil srbsky, aby si mohl číst srbské eposy v originále. Hlavním útočištěm psaného jazyka v době turecké nadvlády byly kláštery, ty se však držely církevní staroslověnštiny.

První tištěná srbská kniha byla vyrobena v Cetinje v roce 1494, pouhých 40 let po Gutenbergově vynálezu knihtisku.

Hlavním písmem pro zápis srbštiny je cyrilice, používá se však i latinka (např. na internetu).

Cyrilice je písmo původně vymyšlené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala. Cyrilici sloužilo za vzor řecké písmo.

Cyrilice vznikla koncem 9. století v Bulharsku. Je jednodušší a praktičtější než hlaholice. Autorství cyrilice se připisuje Metodějovu žáku Klimentovi, důkazy však chybí.

 

tabulce u mostu přes Taru i ceduli na kostele v Njeguši je velmi dobře rozumět a není problém je přečíst

 

rozluštit ozdobný nápis na tomto zvonu už ale tak jednoduché není

 

V češtině se označení cyrilice obvykle užívá jen pro starou cyrilici sloužící k zápisu staroslověnštiny a církevní slovanštiny, kdežto národní abecedy, které z cyrilice vznikly, se označují za azbuku. Azbuka se používá pro zápis šesti slovanských i mnoha dalších jazyků.

 

Dvě srbská slova se rozšířila do mnoha dalších jazyků: vampír (вампир) a slivovice (шљивовица).

 

Abeceda pro zápis srbštiny

velké

А

Б

В

Г

Д

Ђ

Е

Ж

З

И

Ј

К

Л

Љ

М

malé

а

б

в

г

д

ђ

е

ж

з

и

ј

к

л

љ

м

přepis

a

b

v

g

d

đ

e

ž

z

i

j

k

l

lj

m

výslovnost

a

b

v

g

d

ď

e

ž

z

i

j

k

l

ľ

m

 

velké

Н

Њ

О

П

Р

С

Т

Ћ

У

Ф

Х

Ц

Ч

Џ

Ш

malé

н

њ

о

п

р

с

т

ћ

у

ф

х

ц

ч

џ

ш

přepis

n

nj

o

p

r

s

t

ć

u

f

h

c

č

š

výslovnost

n

ň

o

p

r

s

t

č-ť

u

f

ch

c

č

š

 

Minislovníček srbšiny

hleb [chleb]

chleba

mljeko

mléko

hladna piča

chlazené nápoje

kajmak

měkký sýr

vranač a krstač

místní červené a bílé víno

krompir

brambor

pile

kuře

meso, riba, sir

maso, ryba, sýr

kafa

káva

poštansko sanduče

poštovní schránka

granični prelaz

hraniční přechod

red vožnje

jízdní řád

za pušače / za nepušače

kuřácký / nekuřácký

pušenje zabranjeno

kouření zakázáno

karta

jízdenka

ulaz / izlaz

vchod / východ

prva pomoć

první pomoc

ulaz slobodan

vstup zdarma

ulaz zabranjen

vstup zakázán

nuždani izlaz

nouzový východ

nalevo / nadesno

vlevo / vpravo

obilazak

objížďka

ponovite to

opakujte to

kde? kamo? kada? odakle? zašto?

kde? kam? kdy? odkud? proč?

dobar dan

dobrý den

hvala [chvala]

děkuji

molim vas

prosím vás

dovidenia

nashledanou

drago mi je

těší mne

dobro došli

vítáme vás

oprostite

promiňte

šta želite?

co si přejete?

 

nahoru é