Obyvatelé Černé Hory

Černá Hora má více než 650 000 obyvatel s hustotou 47 obyvatel na 1 km². Nejlidnatějším městem je hlavní město Podgorica se 159 000 obyvateli, druhé nejlidnatější je město Nikšič (54 000 obyvatel).

Na pobřeží dává lidem práci především cestovní ruch (40 %), námořnictví a obchod. V centrální části země pracuje většina lidí v průmyslu, obchodu, dopravě a administrativě. Na severovýchodě je to opět průmysl, obchod a také pohostinství.

V národnostním složení zaujímají největší díl Černohorci, ale žije zde také hodně Srbů a jiných národů. Je to zapříčiněno také tím, že ačkoliv se na tomto území v 90. letech nebojovalo, přišlo sem hodně utečenců, především kosovských Albánců, Chorvatů a bosenských muslimů.

Obyvatelé Černé Hory jsou silně nábožensky založení, ze 60 % se hlásí k ortodoxní pravoslavné církvi, dále zde žije 19 % muslimů (mešity můžete vidět například ve městech Pljevlja na severu nebo Ulcinj na pobřeží) a 4,5 % katolíků.

Úředním jazykem je srbština, ale slyšet můžete i jazyky menšin (např. albánština). Stejně jako v Srbsku se zde používá dvojí písmo – latinka i cyrilice (je téměř jako azbuka). Zábavné se může zdát, jak Černohorci přepisují anglické názvy do fonetické podoby, takže se například snažíte rozluštit nějaký plakát psaný azbukou a zmate vás, že vám stále vychází "mišn impasibl". Nepřepisují to jen do azbuky, ale i do latinky (např. "Den Braun" na obálce knihy, a podobně).

Černohorci mají v povaze být velmi hrdí. Dříve se považovalo za samozřejmost, že Černohorec musí zemřít v boji a muž nikdy nesmí plakat. A ženy nesměly oplakávat muže, kteří zemřeli v boji.

černohorská národní hrdost v praxi

V této oblasti byla silná tradice krevní msty, jednotlivé rodiny se mezi sebou hádaly a pobíjely, což v historii nemálo překáželo snahám o sjednocení, a zastavit se to snažil až vladyka Petr I. Cetinjský tím, že chodil mezi lidi a domlouval jim. Říká se, že vysoko v pohoří Orjen stále žijí lidé, kteří praktikují krevní mstu.

Možná to bude trochu připomínat Vinnetoua – také tu probíhalo "sbratření", to znamená, že se dva znesváření říznuli, nechali kapku krve stéci do poháru s vínem toho druhého, a pak jej vypili.

Dodnes mají ženy ještě trochu omezené postavení, hlavně v horách. Na pobřeží je to ovšem už úplně jinak, ženy a dívky se chovají rovnoprávně, nosí to nejlepší oblečení a téměř se "vystavují".

Jednou z nejvýznamnějších událostí v životě Černohorců je svatba. Je významná nejen pro samotného ženicha a nevěstu, ale i pro jejich příbuzné a přátele. Svatbu tradičně platí rodina nevěsty a může se stát, že se zadluží do konce života, protože je to opravdu velkolepě pojatá událost.

Dalším charakteristickým rysem Černohorců je jejich pohostinnost. Host do domu – bůh do domu. Pokud vás budou zvát na kafe nebo na rakiji, nebraňte se, neobtěžuje je to, protože rádi hostí, radí a pomáhají.

Můžete si také všimnout, že všichni a všude opravdu hodně kouří.

Černohorci si o sobě myslí, že jsou hrdinové. Není divu, staletí se bránili něčí nadvládě a nikdy se nenechali úplně podrobit a boje za nezávislost korunovali letošním (2006) osamostatněním od Srbska. Na druhou stranu, jedním z jejich hesel je „hrdinové nepracují“. Zdá se, že se tím rádi řídí. A víte, co vzkázal Ježíš Černohorcům? "Nic nedělejte, dokud se nevrátím." Takže už dva tisíce let nic nedělají.

Mezi lidmi koluje takový vtip, je to černohorské desatero, které však o jejich vztahu k práci říká víc než dost. Pokusila jsem se ho přeložit ze srbštiny:

1. Člověk se rodí unaven a žije, aby si odpočinul.

2. Miluj postel svou jako sebe samého.

3. Odpočívej ve dne, ať můžeš v noci spát.

4. Nepracuj – práce zabíjí!

5. Když uvidíš někoho, jak odpočívá, pomoz mu.

6. Pracuj méně než můžeš a co můžeš, přenechej druhému.

7. Ve stínu je spása – z odpočívání ještě nikdo neumřel.

8. Práce nosí bolest – neumři mlád.

9. Když se ti zachce pracovat, zastav se, počkej, uvidíš – přejde to!

10. Když uvidíš, že někde jedí a pijí, přidej se, když uvidíš, že pracují, uhni, ať nepřekážíš.

nahoru é